+420 776 006 735

První medvědi, karibu i sníh

Na našich pohodových expedicích to s časným vstáváním nepřeháníme, ale někdy holt není zbytí. Dneska chceme chytnout ranní camper bus na druhou stranu NP Denali a ten odjíždí v 8,45. Budíky zazvoní v 6,30 a nikomu se z vyhřátého spacáku ven do šera a chladna nechce, ale co – jsme na Aljašce, spát v teple můžeme doma :) Odměnou nám byl úchvatný výhled na jezero, na kterém se povalovala mlha a vodní hladina odrážela červánky plovoucí po obloze.

Triple Lakes v Denali National Park

American red squirrel holding nut in hands and eating

V sedm jsme měli sbaleno a vyrazili jsme zpátky k silnici, kde jsme chytali první sluneční paprsky a tuhle pokojnou atmosféru narušilo jen občas projeduvší auto. Pan Punk nás odvezl ke vstupu do Denali, tam jsme ho zaparkovali a šli čekat na autobusovou zastávku Riley Creek na příjezd našeho camper busu.

Měli jsme dost času, tak jsme v klidu posnídali ovesnou kaši s čerstvými brusinkami a oříšky. Díky mé nešikovnosti skončilo několik oříšků na zemi a co by dup se tam zjevila veverka. A tak jsme si popovídali z očí do objektivu.

Jízda camper busem

Přijel starý americký autobus a za volantem seděl sympaťák Paul. Líbí se mi, když lidi dělají práci, kterou milují, protože to je na nich vidět. Paul jistě nesčetněkrát viděl karibu, losa nebo medvěda, ale i tak ho to pokaždé uchvátí a se zájmem je pozoruje.

2014-09-01 at 13-26-33

Karibu

Dostali jsme instrukce, že jakmile uvidíme nějaké zvíře, máme křičet stop! Vidíme z dálky dva soby karibu, ale taky dva medvědy grizzly. Jsou sice daleko, ale i tak je to zážitek. S Paulem pojedeme celých šest hodin a když nás jízda přestávala bavit, pronesl Paul do vysílačky: „Přesně za dvě minuty by podle dispečinku mělo začít sněžit, tak uvidíme.“ Dvě minuty nato…

2014-09-01 at 13-06-42

Sněhulačka Pavla u Eilson Visitor Centra

Autobus projížděl nad vysokými srázy a viditelnost byla dosti nevalná. Čas od času přejedeme most, pod kterým se na jaře žene desítky metrů široká dravá ledovcová řeka. Ta, kterou by dneska leckdo přeskočil suchou nohou. Když dojedeme k Eilson Visitor’s Center, venku leží dobré 4 cm čerstvého sněhu. Pro nás je to docela překvapení, ale víme, že se budeme pohybovat v níže položené krajině, kde bude tak maximálně pršet.

Vítejte v sektoru 42

Náš čas se nachýlil a po šesti hodinách opouštíme autobus v oblasti Kantishny v sektoru 42. Prší. Fouká. Aby se v Denali zachoval pocit divočiny, je zakázáno kempovat blíž než půl míle od silnice a zároveň stan musí být mimo dohled silnice. To aby japonští turisti, co si park projedou jen autobusem, neměli na rozmazaných fotkách divoké přírody barevné stany.

2014-09-01 at 16-13-48

Prší a máme hlad, nic jsme od snídaně pořádně nejedli. Ptáme se v chatce Kantishna Air Taxi, jestli bychom si mohli udělat u nich pod venkovní střechou jídlo, že na dešti to není úplně ono a oni nás pozvali do takové jakoby garáže, kde to bylo dokonce i za větrem. Tam jsme si to trochu pouklidili, aby se nás devět tam naskládalo a uvařili jsme si rýži s tuňákem a kari. I když to v našem polním provedení nebylo bůhvíco, většina z nás si chrochtala blahem :-)

Ptáme se místních, kde nejblíž najdeme místo pro kempování a posílají nás po cestě do kopce a asi po půl míli máme zabočit doleva. Dokonce nám Matt nabídl, že holky, kdyby jim byla zima, tak můžou přijít spát sem, že má ve svém pokoji okolo krbu asi tři místa na zemi. Ale holky se rozhodly pro teď nabídku ještě nevyužít.

Vyrazili jsme tedy s plnými žaludky do kopce. Kluci šli napřed a když jsme i my dorazili na místo, nebyli tam. Vyrazil jsem tedy bez batohu dál do kopce kluky hledat. Cestou jsem bědoval na koupený impregnační sprej, který evidentně nezafungoval, jak měl. A nakonec mi běželi naproti, zakempili na jiném plácku výš na kopci, protože si té první odbočky nevšimli. Nicméně ten jejich plácek byl lepší, protože měl štěrkový povrch místo bláta.

Když jsme seběhli společně na spodní plac, Andy s Matějem už měli postavený stan a začali se sušit; dohodli jsme se, že už tam zůstanou a my ostatní postavíme stany nahoře a ráno za námi Matěj s Andy dorazí a domluvíme se, co budeme dělat. Už byl beztak večer, smrákalo se, byli jsme lehce mokří, tak co teď? Sešli jsme se ve velkém stanu, který měla Ivča se Zdeňkem a hráli karty a srkali pár posledních plechovek piva. Okolo 21h jsme to rozpustili a přeběhli do svých stanů a šli spát.

Napsat komentář