Las Islas Ballestas aneb Galapágy pro chudé

V minivanu jsme nasoukaní jako sardinky. Staví nás policie. S řidičem se o něčem dohadují a vypadá to, že nemá licenci na převážení turistů. Musí zaplatit pokutu a čekám, že o to bude od nás chtít víc. Překvapivě nechtěl a bezpečně nás dovezl až do přímorského městečka Paracas.

Podle průvodce jsem tu měl vyhlídnutý jeden guesthouse, ale ten zrovna rekonstruovali a bylo tam hodně hluku. Kousek od něj byl další, který vypadal velice příjemně a cena odpovídala našemu standardu 20 soles. Zůstáváme tady.

Odpoledne se jsme skočili na jídlo a prošli jsme se po městě. Při té příležitosti jsme narazili na Jožku. Slyšel češtinu a dali jsme se do řeči. Jožka před 20 lety utekl z Čech kvůli vojně a od té doby se potuluje po světě. V Paracasu žije už rok a půl a pracuje různě po hostelech nebo barech. Co všechno nám vyprávěl tvořilo zajímavý, ale smutný příběh.

Islas-Ballestas-10

Městečko Paracas není snad ničím zajímavé a rozhodně tu nejsme kvůli němu. Jezdí se sem na ostrovy Las Islas Ballestas, které leží půl hodinu lodí odtud a přezdívá se jim Galapágy pro chudé. Večer jsem nám obstaral lístky a ráno jsme vyrazili do přístavu, odkud se odplouvá. Dostalo se nám i příkladu ukázkové byrokracie, kdy si u jednoho člověka koupíte jeden lístek, který dva metry odtud odevzdáte a koupíte si jiný, bez kterého by vás dál nepustili. Následná organizace naloďování byla natolik tragická, že Luboš se na to vykašlal a jeli jsme bez něj.

Islas-Ballestas-1První zastávka byla u geoglyfu svícnu (Candelabre), který připomíná obrazce z Nazcy. O jeho původu se vedou spekulace stejně jako o jeho funkci. Jedna je, že sloužil námořníkům při navigaci.

Další zastávka byla již u souostroví Las Islas Ballestas, kde jsme z lodě pozorovali tučňáky Humboldtovy, tuleně, lachtany, kormorány, pelikány, racky, mořské hvězdice, kraby a další faunu. Kromě turismu je na ostrovech i významným byznysem sběr guana, tedy ptačího trusu. Ptactva je tu více než požehnaně. Zvířata si z turistů nic nedělají a nechají se ve svých lenivých pózách fotit i ze dvou metrů z lodě. Moc si to užíváme, je úžasné vidět tahle zvířata ve volné přírodě a takhle zblízka.

Odpoledne si půlka lidí půjčila kola a jeli se projet podél pobřeží do místní rezervace a druhá půlka se věnovala odpočinku. Expedice se pomalu, ale jistě chýlí ke konci a už nás bude čekat jen zítřejší přesun do Limy.

Napsat komentář