Pavlína „Pája“ Koukalová

Paja-profil-featuredK cestování a venkovním aktivitám byla vedena už od malička, kdy s rodiči jezdila každý rok do slovenských hor, ale do letadla poprvé sedla až v roce 2012. Od té doby procestovala téměř celou Evropu a také pár zemí mimo Evropu, například Srí Lanku, Thajsko, Floridu, havajské Maui, Izrael, Omán, Irán, Ugandu, Maroko, atd. Snaží se všem ukázat, že na cestování nejsou potřeba statisíce, ale že pokud se chce, tak to jde i s velice malým rozpočtem.

Nejoblíbenější zemí se stalo jednoznačně Maroko, kam od roku 2012 jezdí dvakrát ročně navštívit známá místa, přátele a hlavně si užít tamní kuchyni a krásné počasí. Má velikou radost, když může tuto krásnou zemi představit i ostatním, ukázat oblíbená místa a seznámit je s jejími přáteli. To už v minulosti také párkrát udělala, někteří se s ní vrací do Maroka dokonce opakovaně. Kromě návštěvy opravdu velkého počtu míst po celém Maroku měla možnost podívat se i na Západní / Marockou Saharu, což byl silný zážitek. Mezi nejoblíbenější místa patří zejména Chefchaouen, Merzouga, Tafraoute a Essaouira. Její láska k arabským zemím ji dokonce přiměla začít studovat arabštinu.

Pája miluje dobré a kvalitní jídlo a na svých cestách se snaží ochutnat vše, co daná země nabízí – opravdu vše. Nemá ráda kumín (římský kmín) a koriandr, což je zejména v Maroku velká legrace. V každé zemi se zároveň snaží naučit přípravu alespoň jednoho místního jídla. Aktivně využívá Couchsurfing a zastává názor, že nejlepší způsob, jak poznat zemi, kulturu a tradice, je strávit čas s místními lidmi. Takhle procestovala například Irán, kdy vzala batoh, nasadila šátek a vyrazila poznávat místní kulturu.

Přestože umí pouze česky a anglicky (a něco málo italsky, německy, arabsky a berbersky), nikdy a nikde neměla problém se domluvit a to ani při celodenním putování po marockých policejních stanicích nebo v íránském vlaku, kde strávila noc v kupé s místními ženami. S milým přístupem a úsměvem na rtech může člověk vyřešit vše i bez verbální komunikace.

UgandaVe volném čase se věnuje charitě, ke které se dostala při první cestě do Ugandy. V malé vesničce Buhoma u národního parku Bwindi podporuje jedenáctiletého Kata. V Buhomě si vychovává a trénuje holčičí sportovní týmy ve florbale a ringu. V Čechách ji pak můžete vidět na různých cestovatelských akcích, kde pod záštitou projektu Bwindi Orphans prodává ugandské výrobky.

Nedávno se také stala certifikovaným vedoucím, školitelem a hodnotitelem dobrodružných expedic v rámci mezinárodního projektu The Duke of Edinburgh International Award.

Mezi největší zážitky a zároveň splněné sny patří rozhodně pozorování afrických zvířat, zejména pak žiraf, hrochů, slonů a horských goril, návštěva havajského Maui v době, kdy se v teplých havajských vodách zabydlely velryby a rodily mláďata, ale také veškerý čas strávený v poušti.

Její motto je: „The best plan is no plan.“ (Nejlepší plán je nemít plán). Fotky a příběhy z cest postuje na Facebook na stránce Travelwithpaja.