Poslední den v Thajsku a expedice Kančanabruntál

V osm ráno mají řidiči motorek sraz před hotelem, musíme jet do 5 km vzdáleného centra Phuketu naše pekelné stroje vrátit. Zpátky je to už horší, nenažraní tuktukáři na turisticky oblíbeném jihu, požadují 400 bátů, klepu si na čelo, že na tohle opravdu nepřistoupíme. Ptáme se na bus do čtvrtě Ban Kuku, když právě jeden odjíždí v tomto směru, rukama ukazujeme, že chceme vysadit na křižovatce. Odsouhlaseno, nasedáme, i když trochu znervozním, když místo doprava jede bus doleva. Naštěstí to bylo jenom jedno točící kolečko a jedeme správně. Vysedneme na křižovatce, každý platíme 20 bátů a na hotel už jdeme pěšky, je to kousek.

Nastává rychlé balení, protože v deset pro nás přijede Bar s manželem, kteří nás odvezou na letiště. Ne však všechny, protože Petr, Dan a Johnny budou v Asii ještě cestovat. Tedy i já si prodlužuju pobyt v Asii, ale chci holky doprovodit na letiště v Bangkoku, full service, znáte to :-)

Poté co se s nimi rozloučíme, vměstnáváme se do auta. Klárka si oblíbila zadní část a tak sedí společně s bágly v zadním zavazadlovém prostoru, Lenka sedí v druhé řadě mezi mnou a Oňou, Di sedí na Oňi a Johnny, který kvůli odbavení musí s námi na letiště, sedí na mně. Bar s dcerou sedí na předním sedadle spolujezdce. V tomto pohodlí jedeme 30 km na letiště, odbavení probíhá bez problémů, loučíme se s Bar a Johnnym a odlétáme do Bangkoku. Cestou u Di nastává mírná panika, protože v pase nemá odletovou kartu, kterou bude potřebovat při odletu z Thajska. Po příletu ji hledá ve svém velkém baťohu a naštěstí pro nás – byla tam.

Z letiště Don Muang jedeme stejným vláčkem, kterým jsme na začátku expedice jeli do Ayutthaye s jedním rozdílem, a tím je směr jízdy. Na hlavní nádraží se dostaneme kolem 15h. Abychom se dopravili na hostel v Silomu, volíme raději kombinaci metro-skytrain než taxík nebo tuktuk, protože některé ulice jsou kvůli protestům uzavřeny a nechceme riskovat, že se dostaneme někam, kam nechceme.

V hostelu se ubytuju však jenom já, protože zde zůstávám, holky letí ve dvě ráno. V hostelové restauraci si dáváme si kafe a něco k jídlu, mírný odpočinek. Bágly všech nasáčkujeme ke mně a jdeme na večerní trh do Silomu koupit poslední suvenýry a utratit poslední báty. Když se po několika hodinách vrátíme na hostel, nastává finální balení, sprcha a hurá na letiště. Můžeme jet skytrainem a pak citylinkem na letiště, nebo zkusíme sehnat velký taxík na ulici. Kvůli možným protestům, demonstracím a blokádám na ulici vycházíme z hostelu po 21 h., pro jistotu.

Čekáme na ulici a vyhlížíme velký taxík, žádný však nepřijíždí. Malé taxíky z dálky odmítáme tím, že na prstech ruky ukazujeme číslovku pět. Jeden však staví a že se tam prý narveme. Jíž máme velké zkušenosti a tak to zkusíme. Tři velké bágly jdou do kufru, jeden si sebou beru dopředu, čtyři holky v triku (mají stejná trička) si dělají pohodlí vzadu. Na fixní cenu 500 bátů kývnu klučinovi bez vyjednávání (u mně velice ojedinělá záležitost) a to z jediného důvodu. Tuto částku bychom stejně utratili za alternativní transport a taky, kdybychom jeli podle taximetru, museli bychom platit dálniční poplatky a taky případné stání by se nám prodražilo.

Rozloučení

Máme před sebou poslední zážitek – svižnou jízdu večerním Bangkokem a na dálnici jsme suverénně nejrychlejší auto :-). V jedenáct večer jsou holky odbaveny, loučíme se, dáváme si přes celou halu poslední pa a tímto expedice finálně končí. Byla to opět skvělá parta, moc jsme se nasmáli a užili si to společně. Tak snad zase někdy příště.

Průměrné náklady

… na expedici v Thajsku pro jednoho účastníka, počet celých 17 dnů:

  • 16 000 Kč – zpáteční letenka Praha – Bangkok
  • 8 000 Kč – za účast na expedici tj. průvodcovské služby (minus slevy)
  • 2 000 Kč – letenky Chiang Rai – Bangkok a Bangkok – Krabi
  • 1 600 Kč – letenka Phuket – Bangkok
  • 12 – 14 000 Kč – útrata na místě (ostatní doprava, ubytko, strava, alko, suvenýry, vstupy, půjčovné motorek a benzín, třídenní trek v horské džungli, jednodenní šnorchlovací výlet)

Celkově jsme se vešli do avizovaných 40 000 Kč se vším všudy. Účastníci jistě souhlasí, že to byla dovolená napráskaná velmi nevšedními zážitky, stačí zkouknout jejich názory a reference.

Expedice Kanchanabruntál

A někdy příště na sebe nenechalo dlouho čekat. Měsíc a půl po příjezdu holek se rozhodly, že jim už chybíme a pozvaly nás všechny někam k Bruntálu, kde jsme celá parta okupovali během víkendu jeden domek.

Už na vlaku nás přivítala vlajka Zirhamia a správný dům jsme poznali podle velkého nápisu Kačanabruntál (to „n“ se zřejmě ztratilo v překladu). Holky pro nás výborně navařily (lasagne, chili con carne, guláš) a nechyběly ani sladké dezertíky a mnoho litrů dobrého vína.

Aby naše víkendová expedice nebyla jen o jídle a pití, udělali jsme si v sobotu výlet na Karlovu Studánku, kde jsme koštli léčivý pramen a pak se autobusem nechali vyvézt na Ovčárnu, odkud jsme pokračovali dál na Praděd. Zrovna se zde konal závod ve triatlonu, tak jsme různě uhýbali závodníkům a fandili. Úplně nahoru jsme nedošli, protože beztak tam byla mlha. Navíc nás sužoval strašlivý hlad, tak jsme dali přednost dřívějšímu autobusu.

Po zaslouženém obědě jsme dali krátký odpočinek a pak se pomalu přesunuli do Bruntálu, kde Johnny na místní akci Bruntálský Open Mic vyprávěl o našem treku v horské džungli v Thajsku. Ale tím noc zdaleka nekončila – Johnny s Oňou se šli podívat do místního rockového klubu Afrika a pak jsme se všichni sešli opět doma a do čtyř jsme si užívali.

Druhý den jsme se v čase kolem oběda pomalu rozloučili a rozjeli se do svých končin republiky. Ten víkend se nám všem moc moc líbil, holkám z celého srdce děkujeme za zorganizování a máme radost, jací kamarádi se z nás všech stali :)

Samozřejmě už plánujeme další setkání, to by mohlo být na pomezí Čech a Moravy – na Vysočině.

Napsat komentář