Proč se jmenujeme Zirhamia a jak celý nápad vznikl

Slunce praží a jeho paprsky dělají nehostinnou krajinu na okraji Sahary ještě nehostinnější. „Tohle jsou vaši velbloudi – Hajo, Asil a Zirham.“ říká nám náš marocký kamarád Barak. Na jejich hřbetech jsme se vydali na dvoudenní putování k vysokým dunám Erg Chigagy.

Za tu dobu jsme si naše velbloudy oblíbili a nejvíc právě Zirhámka. Měl takový úpřímný a vtipný kukuč a srdce nejednoho cestovatele by při pohledu na něj roztálo.

Návštěva pouště byla úžasná podívaná! Jak jsme seděli na vrcholku písečné duny a pomalu sledovali západ slunce nad krajinou, kterou slova dokáží jen těžko vystihnout, říkáme si: „Kdo tohle v životě aspoň jednou neuvidí, přijde o hodně.

na_dune

Když den nato odjíždíme z vesnice na kraji pouště nočním autobusem do Marrakéše, Jurek povídá: „Mám nápad! Uděláme cestovní agenturu. Musíme lidem tu poušť ukázat!“ Já jsem nadšeně přikývl a pustili jsme se do plodné debaty. Za několik hodin jsme měli jasno.

Když náš nápad „uzrál“ a dostali jsme na něj od přátel pozitivní ohlasy, museli jsme vymyslet název. Chtěli jsme, aby vyprávěl příběh a zněl exoticky, a tak jsme se v myšlenkách vrátili zpátky do Maroka.

Přišel jsem s názvem Zirhamia. Ten splňoval obě naše podmínky a navíc na Googlu neměl jediný výsledek hledání – celosvětová unikátnost je tak zaručena. Jurkovi se název líbil a my se pustili do práce…

Napsat komentář