Prohlídka Cusca

Pátá ranní a my zastavujeme na terminálu Cruz del Sur v Cuscu. Nadmořská výška 3200 metrů je znát. Po třiceti stupních v pralese je nám zima. Dočetl jsem se, že hezká je umělecká čtvrť San Blas plná úzkých bílo-modrých uliček, tak jedeme taxíkama tam. Je to v kopci a my díky vyšší nadmořské výšce máme co dělat jít po rovině, natož se s batohama táhnout někam nahoru.

Náměstí Plaza de Armas

Náměstí Plaza de Armas

Abychom to lépe snášeli, koupili jsme si pytlík lístků koky, které žvýkáme a vaříme z nich čaje. Koka pomáhá tělu se vypořádat s vyšší nadmořskou výškou. V čerstvých listech je necelé jedno procento alkaloidu, který koku proslavil – kokain. Ale je to tak nepatrné množství, že se lístky koky opravdu nesjedete :)

Cusco-7Taxikář nás vzal do nějakého jeho nasmlouvaného hostelu, který jsme si prohlédli, ale neuchvátilo nás to. Janča a já jsme vyrazili na prohlídku okolních hostelů až jsme narazili na Umiña San Blas v ulici Sedm andělíčků. Paní tam neuměla mnoho anglicky, tak jsme to zvládli španělsky. Měli jsme tři pokoje za cenu v průměru asi 22 soles na osobu. Jeden sol je cca 7 korun, tedy 150 Kč na osobu.

Hodili jsme si batohy do pokojů, trochu se nasnídali a vyrazili do ulic. Přesněji na sexy ženu, anglicky Sexy Woman a španělsky Sacsayhuaman. Jedná se o historické hlavní město Inků, které se vypíná nad městem. Leží ve výšce 3700 metrů a od roku 1983 spadá do programu UNESCO. Typické jsou zdi z obrovských kusů kamene, které jsou tak pečlivě opracované, že se do jejich spár nevejde ani břitva.

Cusco-17Začíná pršet, což netěší zejména Radima, kterému stále nedorazil batoh a je tu v tom dešti a zimě v mikině. Kromě hezkého výhledu na město zahlédneme velkou sochu Ježíše a jdeme si ji prohlédnout pěkně zblízka. Pod ní Peruánec hraje na flétnu a charangon, což je strunný nástroj podobný kytaře. Dáme se s ním do řeči a posloucháme, jak hraje. Jde mu to, není špatný :)

Déšť neustává, tak se shodujeme, že teď by bylo líp někde na jídle. Přes slavné náměstí Plaza de Armas plné koloniální architektury vyrážíme na místní trh San Pedro, kde byla větší koncentrace místních než turistů. Tak to máme rádi. Dáváme si peruánskou specialitu – ceviche. Jde o čerstvou syrovou rybu s cibulí, kukuřicí a další zeleninou. Moc dobré! Jako desert se zastavujeme na kafe a dortík u jiné paní.

Cusco-18Radima už nebaví čekání na batoh a spolu s ním a Lubošem jedeme na letiště v Cuscu zjistit, jak vlastně celá situace vypadá. „Letadlo s vaším batohem přistává za 15 minut.“ Neuvěřitelné! A opravdu, za půl hodiny už Radim měl svůj batoh. Nadšení ho přešlo ve chvíli, kdy si znovu připomněl, jak je batoh těžký a je otravné ho pořád někam nosit :)

Na večer jsme zašli do restaurace, kde jsme ochutnali steak z lamy. Zapomeňte ale na steak tlustý jako u nás, byl asi třetinový. Po večeři kdo chtěl, šel spočinout a ti, co měli ještě víc energie, tak vyrazili na peruánskou diskotéku. Když jsme říkali jedné Peruánce, že nemáme s sebou moc věcí na párty (ukazujíc na pohorky a goretexové kalhoty), tak se zasmála a říkala, že na párty v Peru jsme oblečeni až moc pěkně :) Dali jsme nějaká ta pisco sour (pisco je typická peruánská pálenka z hroznů a pisco sour je chutný koktejl z této bájné pálenky) a cuba libre a na hostel dorazili v různých ranních hodinách, víc to asi netřeba rozvádět, že? Byl to zábavný večer.

2 komentáře
  1. Hezký den,
    s ohledem na Radima jsem se chtěl podělit o zkušenost z podzima minulého roku. Také se nám na cestě do Peru zatoulal batoh, právě v Cuscu jsme dokopili potřebnou gore bundu, kalhoty, termoprádlo a pláštěnku, ponožky.Nechali si vystavit doklad. Vše bylo leteckou společností Air France proplaceno (je to povinností všech leteckých společností) jenom se tam nesmí propásnout 21 denní lhůta na podání žádosti o úhradu.
    Tolik má zkušenost. Richard

  2. Richarde, děkujeme za užitečnou informaci! I když doufám, že ji nikdy nebudeme muset použít :) Hezký den!

Napsat komentář