Salkantay trek: Po kolejích do Aguas Calientes

Ráno nás nabrala dodávka a odvezla nás horami pár kilometrů do Santa Teresy, kde jsme měli domluvený nějaký čas v přírodních termálech Cocalmayo. Krásné počasí dělalo relax v teplých bazéncích ještě příjemnější. Nezkazil nám to ani fakt, že tam zrovna zvelebovali část termálů a jezdili kolem Peruánci s kolečkama s hlínou, zatímco my se tam rochnili. Jedno mínus tohle místo mělo, komáry. Ve vodě neotravovali, ale jakmile jste byli metr od břehu, začali. Půl hodiny jsme vymýšleli strategie, jak vylézt a vyváznout s co nejméně štípanci. Myslím, že se nám to i vcelku povedlo.

salkantay-trek-aguas-calientes-1

Po termálech jedeme k vodní elektrárně (Hidroeléctrica), od které náš trečík pokračuje ke svému úplnému konci – do vesnice Aguas Calientes (neboli Horké prameny) pod Machu Picchu. Salkantay trek jsme začali vysoko v horách a teď končíme v pralese snad o 2000 metrů níže.

salkantay-trek-aguas-calientes-6Existuje několik způsobů, jak se k Machu Picchu dostat a chůze od Santa Teresy, potažmo od Hidroeléctricy po železničních kolejích do Aguas Calientes je ten nejlevnější a nejpopulárnější mezi batůžkáři. Další je Inca trail nebo vlakem z Cusca či Ollantaytamba.

Komáři nám nedávají pokoj ani tady. Po kolejích se nejde úplně skvěle (o to méně s puchýřem na chodidle), ale aspoň tu takřka nejezdí vlaky. Potkáváme za celou dobu snad jen jeden jediný. Zato cestovatelů tu proudí víc než dost. Je divné být po několika dnech v horách zase mezi tolika lidmi. Zvykáme si.

Po třech a půl hodinách docházíme do Aguas Calientes a Radek nám už zabírá místo u jednoho z prvních občerstvení, kde si můžeme dát oslavné pivo. Zdrželi jsme se tu. Padaly hlášky (takhle v češtině): „Paní mámo, tady ještě jedno pivo pro Simona, chudáka. On už nemá.“ nebo „Señorita, ještě jedno pivo, ale já mám jenom hundrt.“ Věřte nám, v té chvíli to fakt vtipné bylo.

salkantay-trek-aguas-calientes-8

V přestávce mezi třetím a čtvrtým pivem jdu koupit lístky na Machu Picchu, mimo hlavní sezónu není problém je koupit na místě den předem. Je to drahá sranda, lístek pro jednoho vyjde skoro na tisíc korun. Vynechat to ale nemůžeme. Také se nám podařilo sehnat ubytování za krásných 20 soles v Los Caminantes. Cena byla rozhodně milé překvapení.

salkantay-trek-aguas-calientes-9Aguas Calientes je turistické městečko, ale ač jsem k něm byl skeptický, má svoji atmosféru a mně se tu překvapivě líbí. Domy jsou postavené kolem železnice, která mi připomíná svým stylem Indii, hodně akce se odehrává právě tady. Jedna kapitola se odehrává i v přilehlé restauraci, kterou nám Simon doporučil. Ceny jsou zde turistické, ale pořád o něco levnější než v jiných okolních lokálech. Několik z nás zkouší peruánskou klasiku – morče. Je to přeceňovaný pokrm – morče nebývá velké a je z něj hodně málo masa. Chutí mně osobně připomínalo kuřecí.

Zítra nás čeká Machu Picchu. Nechci se moc těšit, abych nebyl zklamaný, ale nejde se tomu pocitu ubránit. Zatím ho úspěšně tlumí nastavený budík na 4:15. Uvidíme zítra.

Napsat komentář