Po ranním probuzení jsme se nasnídali a udělali si ten nejlepší z čajů – z jehličí a brusinek. Kdo neochutnal neuvěří. Kam se na něj hrabou ty čaje z obchodu, navíc jehličí obsahuje hodně vitamínu C. Sbalili jsme stany a vyrazili nadvakrát autem ke vstupu do Denali. Tady nás čekala menší byrokracie.
Prohlédli jsme si Visitor’s center s vycpanými losy a malovanými obrázky hor a pak jsme se vydali do Wilderness Access Center. V Denali můžete spát buď v kempech nebo v divočině a abyste mohli spát mimo kempy, musíte ve WAC projít tréninkem. Ten spočívá ve zhlédnutí 40 minutového videa, které není jen o tom, jak se chovat, když potkáte grizzlíka, ale z velké části také jak zachovat park netknutý, aby vydržel i pro další generace. Na to se zde obecně klade opravdu veliký důraz.
Popovídá si s vámi ranger a ještě dovysvětlí, co není jasné a vyplníte formuláře o tom, jaké máte zkušenosti s chozením v přírodě a co máte na sobě, kdyby přišlo na nejhorší. Ale nebojte, v Denali bylo jediné úmrtí po útoku medvěda a to minulý rok. Byl to fotograf, který se zkrátka dostal příliš blízko.
Posledním úkolem ve WAC je vybrat si jednotky, kde budete který den spát. Celý park je rozdělen na více než 40 jednotek, které mají omezené kapacity na každý den (cca 4-15 lidí) proto, aby se lidé rovnoměrně rozprostřeli po celém Denali, které čítá 24 500 čtverečních kilometrů. Je nás 9 a to naši volbu redukuje na pouhé dvě jednotky a vybíráme jedničku v oblasti Triple Lakes, která začíná – překvapivě – v Grizlly bear campu, kde jsme se probudili. A další 42 na druhém konci parku poblíž jezera Wonder Lake.
Ve Visitor’s centru si ještě uděláme rezervaci na jednu noc v Igloo creek campu (14 USD), abychom si okusili i místní kempoviště, koupíme permit (10 USD) a lístek na tzv. camper bus (35 USD). To bude náš hlavní způsob dopravy. Celým parkem se táhne 146 km dlouhá silnice a camper bus po ní jezdí čtyřikrát denně sem a tam a stačí si mávnout a on zastaví a vysadí vás, kde chcete. Ještě před tím, než zmizíme v divočině, si dáme symbolicky grizzly bear burger v tamní restauraci. Teď už je ale čas jít…
Trek k Triple lakes
Autem se opět přesuneme k místu z rána a odtamtud začíná krátký trek k Triple Lakes, kde budeme tábořit. V autě necháme věci, co na následující 4 dny v Denali nebudeme potřebovat, batohy na záda a hurá do kopce. Jdeme lesem, všude ticho, jen naše hlasy dávající medvědům echo o naší přítomnosti. U prvního jezera nebylo místo na kempování, zato u druhého jsme ho našli. Bylo přesně pro našich 5 stanů. Rozbili jsme kemp a v menších skupinkách se šli projít po okolí.
Tváří v tvář s losem
Já vyrazil se Šimonem fotit detaily v lese a přidala se k nám po chvilce i Pavla, leč bez foťáku. Jak tam jdeme, najednou se zastavíme a strneme. „Ty p**o!“ Ani ne 10 metrů před námi stojí losí samice a evidentně nejsme překvapeni jen my. Srdce se nám rozbuší a zaskočíme za nejbližší strom pár kroků za námi. Vyměním rychle širokoúhlý objektiv za teleobjektiv, přenastavíme expozici a jdeme opatrně pořídit nějaké fotky losa, který se nám tak nabídl.
Opatrně vykukujeme zpoza stromu, losice si nás už moc nevšímá a prochází se po lese a my jí různě nadbíháme, abychom se dostali do pěkného fotografického úhlu. Po 20 minutách naší hry se k nám přidává další los, tentokrát menší a musíme si tak hlídat dva. K losovi se nechcete dostat příliš blízko a vystrašit ho, může vás také udupat k smrti a tím, že není tak chytrý, je v některých ohledech nebezpečnější než medvěd.
Najednou stojím na cestě tváří v tvář losovi. Na svých vachrlatých nohách se tyčí zvíře vyšší než kůň a díváme se na sebe. „Kdyby se rozběhl, uskočím do stráně.“ říkal jsem si v duchu a zmáčkl několikrát spoušť. Losice zase zmizela v lese a za chvíli slyšíme vodu. Zvědavost nás zavála na kraj jezera, kde los pije. Podívá se na nás, jak vykukujeme zpoza roští, ale pije dál. Už jsme si na sebe zvykli, nebojíme se my ani ona. Dál nechám hovořit fotky, těžko se ten pocit popisuje.
Pavla se vrátila do stanu pro foťák a přizvala k naší podívané ostatní. To losice už zase mizí v lese a my se vracíme ke stanům. Andy s Matějem viděli na své procházce patrně ty samé losy a k tomu ještě pár bobrů.
Večer jsme si uvařili nějakou mňamku a v tom kus od nás proběhl los, skočil do jezera a plaval na druhou stranu. Před spaním jsme odkutáleli jídlo v kontajnerech proti medvědům 100 metrů od tábořiště a zbytek jídla, odpadků a ostatních aromatických věcí jako třeba zubní pasta, jsme pověsili na strom. A hurá do teplého spacáku, ráno vstáváme brzo, abychom stihli ranní camper bus na druhou stranu parku Denali.
Napsat komentář