A jede se šnorchlovat! Tedy beze mě, já zůstávám na guesthousu a dávám se do kupy a zkoumám možnosti dopravy na Phuket a tamního ubytování. Nicméně ostatní po osmé vyzvedl svozový bus a cestou k moři posbírali všechny další účastníky výletu.

20140119_124628

A teď vám Oňa povypráví, jaké to bylo:

DSCN9058Na lodi nás nejvíc bavil „námořník“, kterého jsme pojmenovali Sandokan. Však víte, přezdívky, to je naše 🙂 Vyrazili jsme směrem k ostrovu Thale-Wake, kde byla první zastávka. Byly tam dvě pláže a tak málo vody, že se dalo přejít na protější ostrov po vodě, ale my jsme blbli ve vodě a fotili krásné scenérie.

Potom jsme se nalodili a frčeli kolem Chicken Island (tam jsme se smáli tomu, že si z nás náš průvodce v džungli Ayo dělal srandu, že jsme z Chicken-public – fakt to zní podobně jako Czech Republic :-))

Zastavili jsme u nějakého korálového útesu, kde jsme nasadili brýle, šnorchly a naskákali z lodi do vody.

Viděli jsme barevné rybky s modrými pruhy, různě barevné korály (tedy Egyptem se to nedá srovnat, tady to nebylo tak barevné), já jsem viděla kraba velikého tak 30-40 cm. Dia nás hlídala z lodě, protože se jí do vody nějak nechtělo. Teď nevím přesně, ale myslím, že to byl ten okamžik, kdy Péťa – Heidi zkoušel vodotěsnost svého telefonu, když tvrdil, že vydrží 10 min pod vodou a on to nevydržel 🙂 Takže nějaké podvodní snímky sice pořídil, ale také to byly jeho poslední 🙂

DSCN9073Další cíl našeho tripu byla pláž na Pordah Island, ktera byla naprosto úchvatná – krásná zarostlá skála se stala terčem všech našich fotek, abychom měli ty pravé kyčovitě krásné z Thajska 🙂

Tam jsme měli také oběd, který byl v ceně tripu. Sandokani vytáhli bedny s thajským chilli, nudlemi a rýží. To, co nebylo tak pálivé bylo okamžitě fuč, takže jsme si chca nechca museli dát i pálivější verzi. Naštěstí jako všude, i tady byly stánky s ovocem a ruznými dobrotami – hlavně KFG (thajská obdoba KFC), oblíbené hlavně u Dana a u Klárky, neboť jim pálivá thajská kuchyně opravdu nepřirostla k srdci 🙂

No a poté jsme se vydali na poslední cíl našeho tripu a to byla pláž, kterou jsme navštívili už den před tím

individuálně a to Pra-Nang Bay (kousek od Railey beach). Krasné skály, kde horolezčili nějací blázni v tom vedru 🙂 Princess cave s oltářem plodnosti (desítky atrap mužských skvostů 🙂 , kde jsme se všechny holky musely samo vyfotit, abychom si zajistily lásku a štěstí :-)… Opět jsme plavali, prozkoumávali jeskyně, jedli dobroty, ktere tady prodávali přímo z lodí přivázaných u břehu pláže.

20140118_155200Před čtvrtou jsme se nalodili a vyrazili směrem ke Krabi. Jaké bylo naše překvapení, když jsme byli už skoro v domovském přístavu a v tom začali Sandokani povykovat a najednou loď otočili a jeli jsme zpátky. Cesta trvala cca 30-40 min!

Ukázalo se, že přestože nás Sandokani vždycky po nalodění pečlivě počítali, tak se nějak nedopočítali a zapomněli jsme na poslední pláži korejskou rodinku o 5 lidech 🙂 U nás by se to neobešlo bez zlobení a nadávek všech přítomných, ale tady se posádka i zapomenutí jen smáli a v pohodě jsme tuto cestu absolvovali 2x 🙂 Tedy kromě toho, že my ženy jsme měly problém s tím, že jak se nám ta zpáteční cesta o hoďku protáhla, tak jsme málem počůraly loď 🙂

A Johnny zase pokračuje: Mně se mezitím podařilo domluvit s paní guesthousnou Jenny dopravu na Phuket k mé kamarádce Bar za 3000 bátů a auto jsem objednal na 17,00. Skupinka se má vrátit ze šnorchlování zhruba v 15,30, tak budou mít všichni dostatek času na sprchu a nebude vládnout žádný shon. Haha, jak jsem se však zmýlil!

20140119_130322Návrat pro zapomenuté Korejce zapříčinil, že skupinka dorazila do guesthousu v 16,56 a řidič mezitím odjel s tím ať si pak jen zavoláme znova až budeme ready. To nám docela vyhovovalo a nemuseli jsme platit za čekání. Takže rychle sprcha, vyzvednout věci z prádelny vedle guesthousu, kam jsme si včera uložili naše špinavé a lehce smradlavé igelitky prádla, abychom si je dnes vyzvedli jako nové a za 45 minut vyrážíme.

Ale zase zdržení – ptám se nového řidiče, jestli ví, že nás veze do části Phuketu Ban Kuku a že to je za 3000 bátů. A ejhle, neví, kde je Ban Kuku, tak někoho volá a pak říká, že 3200 bátů, tak mu říkám, že jsme se domluvili na 3000 a že jsem jim adresu, kam chceme, ukazoval už předtím. Nakonec si voláme i s Jenny, se kterou jsem to domlouval. Když přeskočím na konec, jelo se za 3200 a stovku jsme připlatili my a stovku guesthouse za chybu, která vznikla na straně dopravce. Ale už jsme se fakt nechtěli hádat o 100 bátů (tj. asi 8 korun na jednoho). Vyjíždíme!

Na mapě se to zdá být jako kousek, ale je to přes 200 km. Zastavíme se na večerní svačinku a pak jedeme dál až dojedeme do Phuket Town. Náš řidič evidentně nemluví moc anglicky a neví, kam jet. Tak mu dávám číslo na Bar, ať ji zavolá a ta mu řekne, jak se k ní dostat. Volal ji dvakrát a stejně jsme se nikam nedostali. Nakonec si necháme zastavit a venku vidíme mototaxi, tak jdu s řidičem za ním a mototaxikář konečně ví, kde to je. Říká ať nasednu za něj a auto nás bude následovat. Za 5 minut jsme na místě.

Přivítá nás kamarádka Bar, kterou jsem poznal v Thajsku před dvěma lety, se svým manželem Tree. Tohle mělo být takové speciální překvapení pro naší skupinku, protože věřím, že taková setkání s místními jsou vždycky zajímavá a běžná cestovka vám tohle neumožní.

Bar nás nejprve vezme do hotelu, kde bude většina lidí spát (já s Danem spíme v rodině v obýváku na zemi). Je prakticky za dvěma rohama asi tři minuty chůze od jejího domku a ještě nám domluvila slevu a za dvoulůžák zaplatíme 350 bátů. Pokoje vypadají poměrně luxusně, rozhodně jedny z nejhezčích, co jsme zatím na cestě měli.

Po rychlém ubytování se vracíme k Bar domů, kde na nás čeká přichystaná domácí večeře. Je toho plný stůl – rybičky, curry, kuřecí zeleninový mix a samozřejmě rýže. Bylo toho podstatně víc, než jsme zvládli sníst, ale chutnalo nám všem. Na jídlo jsme se hladově vrhli tak rychle, že jsme nestihli ani udělat fotku.

A teď už je čas na odpočinek. Ono se to nezdá, ale ty přesuny jsou unavující, zvláště když strávíte poslední hodinu ježděním po městě sem a tam.

Fotky jsou mix od Oňy, Dianky a Jurka.

2 komentáře
  1. tedy Johny,to mel byt jen navod na psani a ty jsi me obslehl , nu coz, snad se to tak nejak stalo..vis , ze uz nejsem nejmaldsi a ma pamet mi nekdy selhava 🙂 pekne jsi to napsal !!!:-*

  2. Bylo to v pohodě napsané, tak jsem to jen lehce poopravil 🙂 Haha, většinu jsi napsala ty, tak ses hezky pochválila 😀

Napsat komentář