Dneska má pršet a taky prší. Máme v plánu navštívit krasovou oblast Kamenný les, která je zapsána na seznam památek dědictví UNESCO. Musíme se však dostat do 3 h vzdáleného Shilinu [šilinu], což znamená, že to bude celodenní výlet. Úkol číslo jedna je najít autobusovou zastávku pro bus č. 22, který nás zaveze na východní autobusové nádraží – cirka hodina cesty někam daleko na předměstí. Po mírném kroužení a chvilce konzultace s dopravákem ji nacházíme, nicméně čekáme dalších 40 min než se dvaadvacítka dostaví.

Je stará, zrezivělá, plná lidí a je hoooodně cítit benzínem, no prostě žúžo. Na autobusáku už nemáme problém si koupit lístky do Shilinu a pak pojedeme hezkým minibusem s wifi připojením. Ještě než nasedneme, kontrolujeme úroveň nádražních toalet, které byly stavěny ve stylu: „poznej svého souseda a jeho výtvory“. Zapomeňte tedy na jakékoliv soukromí.

Cina_2014_225

Do Kamenného lesa přijiždíme kolem poledne, což znamená, že máme necelé čtyři hodiny na prozkoumání tohoto krásného geologického útvaru. V pokladně parku platíme masňáckých 175 juanů, a proto už raději půjdeme pěšky 3 km po hlavní cestě k hlavnímu vstupu než platit dalších 30 juanů za turistický vláček.

Kamenný les je opravdu nádherný, i když sem tam nám mrholí. Chodíme mimo hlavní trasu čínských turistů, prodíráme se podél kamenných balvanů. Po většinu času jsme v něm úplně sami, jen na vyhlídkách bývá rušno. Když střed „lesa“ prochodíme, vrhneme se na další část, která je snad ještě hezčí, protože skály zde ve větším prostoru více vyniknou a trocha obklopující zeleně krajině taky neuškodí, ba naopak.

Zajdeme někam až k rýžovým a kukuřičným políčkům místních farmářů a v sadu si z keříčků trháme ovoce jménem kaki, které chutná jako sladké rajče, moc dobré. Cestou zpátky se stavíme u krásného jezírka, ze kterého čouhají skály a vycházíme v místě, kam směřují čínští turisté. Ačkoliv se Kamenný les rozkládá na mnoha hektarech, Čínani si vybrali jedno místo, které jim k návštěvě lesa stačí, a proto v jednom specifickém místě najdete stovky, ne-li tisíce fotících se Číňanů u červeného nápisu na skále. Asi jim nikdo neřekl, že ten krásný kamenný les je o kousek dál…

Pro cestu zpátky jsme museli na autobus čekat další hodinu, ale pak ten navazující městský spoj nám krásně vyšel, takže jsme před devátou večer byli na hostelu. Měli jsme však velký hlad, a tak jsme zkusili jednu restauraci, kde jsme zahlédli papající lid, nicméně, výsledek byl na Čínu velmi žalostný. Nu což, každý den není gastronomické posvícení 🙂

1 komentář
  1. V Kamenném lese jbyly milion turistů z Číny, ale netřeba se nechat otrávit, je nutné jít dál, tam, kde skoro nejsou. Nicméně náš Adrěpach je taky pěkný a za tu tlačenici a šílenou cenu to snad ani nestálo. Jeden z těch poslabších zážitků v provincii Yunnan.

Napsat komentář