Dobrodružství. Ve většině našich běžných životů pro něj není dostatek místa, a tak se ho snažíme najít a zažít při cestování. Jedeme-li za dobrodružstvím do exotické země, máme v zásadě 2 možnosti:
- jet sami na vlastní pěst nebo
- koupit si zájezd u cestovní kanceláře
Každá z možností má své výhody i nevýhody, je proto na každém z nás si stanovit své preference tj. cestovatelský styl, který nám vyhovuje a rozhodnout se pro jednu z variant. Nebo zkusit tajemnou třetí…
Být vlastním pánem
To je snem nejednoho cestovatele, neboť člověku je dána naprostá svoboda rozhodování: dělá si co chce, jezdí si kam chce, baví se s kým chce, není na nikom závislý. Navíc pokud to vysloveně nezpacká, může se stát snadným objektem zvědavosti místního obyvatelstva, kteří ho začnou zvát na čaj, oběd, nabídnou mu nocleh, vezmou ho na výlet, atd. No prostě krása.
Dobrodruh je člověk lehkovážný, honící se za neobyčejnými nebo nebezpečnými činy.
Avšak, nic není zadarmo. Sólo cestovatelé jsou zranitelnější, nemohou se spolehnout na nikoho jiného než na sebe, žijí v nejistotě, že v nouzi jim nikdo nepomůže a můžou se cítit osaměle (vzpomeňte na citát Christophera McCandlesse z Into The Wild). Takový styl není pro každého a ne každý na to psychicky má. Sólo cestování se někdy odrazí i na finanční stránce, protože není s kým sdílet náklady (např. na ubytování, na místního průvodce nebo na taxi).
Ve dvou se to lépe táhne
„Tak ať nás pojede více, bude sranda, společně zažijeme dobrodružství, na které budeme vzpomínat.“ Zní to báječně, avšak najít toho správného cestovatelského parťáka není jednoduché. Různí lidé, různé představy, chování a zkušenosti. I ti nejlepší kamarádi, které známe dlouhá léta, můžou změnit naše společné cestování v noční můru.
Pokud neznáme ve svém blízkém okolí cestovatelskou duši s podobnými plány, obvykle se obracíme na různé internetové cestovatelské seznamky: „Ahoj, hledám parťáka na cestu do…“. A výsledek? Jednou super, podruhé zase horor. Kde se v lidech bere ta jistota, že se mohou na své nové kamarády v nouzi, 10 000 km od domova, spolehnout?
Cestujeme-li ve více lidech, kontakt s místním obyvatelstvem bývá omezen, protože tak nějak přirozeně si ve svém kruhu „sami sobě vystačíme“ a jiné sociální příležitosti nevyhledáváme, což je samozřejmě škoda.
Poslední záchrana – cestovka
Kdo nechce, netouží nebo neumí cestovat na vlastní pěst, nebo jen nezná cizí jazyky, tomu zbývá poslední varianta. Ta nejhorší z pohledu „dobrodružství“, tj. zakoupení si nablýskaného zájezdu cestovní kanceláře, pochopitelně plného nevšedních zážitků a dobrodružství. 3x hurrrrrááááá! Pojďme společně ono nabízené dobrodružství hledat.
Adventure is a sum of misadventures.
Program zájezdu cestovní kanceláře je předem sestavený (vybírá cestovka), ubytování a místní doprava je předem zajištěna (vybírá cestovka), místní průvodci jsou předem zarezervováni (vybírá cestovka), a účastníkům zájezdu nezbývá nic jiného než se tomuto skvělému programu přizpůsobit. A nedej Bože, aby se všechny body programu nestihly. Je všem zřejmé, že prostor pro dobrodružství zde opravdu neexistuje. Pokud bychom ho přecijen špetku našli, ubije ho do země velikost skupiny o 16 hlavách. Je to zkrátka moc.
Cestovní kanceláře tyto krásné balíčky prodávají za horentní ceny a v lidech asi tak stále přetrvává mýtus, že „exotika je luxus, za který se musí platit“. To nemluvíme o nákladovosti administrativy cestovních kanceláří, reklamních kampaních, natisknutých brožurách, průvodcích, drahých letenkách, ziscích pro majitele, atd.
Existuje alternativa?
Ano. Je mladá, férová, pružná a jmenuje se Zirhamia. Představte si to něco jako řízené cestování na vlastní pěst, kdy v malých skupinkách pod vedením zkušeného cestovatele-průvodce budete objevovat vybranou destinaci. To se bude dít v tempu, které vyhovuje většině účastníků a navštíví se místa, po kterých většina touží. Flexibilita je zaručena a cenově to vychází také dobře. Ale o tom zase někdy jindy.
Napsat komentář