IMG_2342Johnnyho intermezzo: S Danem jsme se dva dny po skupince setkali na letišti a bez problémů odletěli do Dubaje. Noční přílet v nás vzbuzoval velké touhy si aspoň na pár hodin zdřímnout, tak jsme jak vojáci chodili z jedné strany letiště na druhou a doufali, že se uvolní pohodlnější lehací sedátka, ale po hodině a půl jsme to vzdali a lehli si na zem. Chlad nás ale do půlhodiny probral a už jsme jen klimbali v sedě a čekali na východ slunce. Vyřídili jsme si přes Emirates víza za 92 USD (20 USD byl expresní příplatek, a jinak se proslýchá, že tento rok bude vízová povinnost pro Čechy zrušena, tak uvidíme) a tak jsme proběhli přes imigrační a hurá na metro.

Ptáme se paní postávající vedle automatů na lístky a radící zmateným turistům, kam bychom měli jet, kde je něco zajímavého, tak nás nasměrovala rovnou na zastávku u nejvyšší budovy na světě. To nezní jako ztráta času, jedem!

Metro je zde automatizované a tedy jezdí bez řidiče. Lidé v metru vypadají upraveně a je to krásná ukázka lidské rozmanitosti. Po výstupu na naší zastávce jsme šli skoro nekonečným tunýlkem, kde byly pro pohodlí i chodící pásy.

IMG_2350

Najednou začínáme vedle sebe pozorovat různé obchůdky, které vypadají zavřeně, avšak jen podle zhasnutého světla u výloh a chybějících prodavačů. Nejsou zamčené jako u nás a to dokonce ani obchod s fotovýbavou. Tohle je pro nás hodně zajímavé, ale tady by případný zloděj přišel o pár článků končetin, tak si to raději dvakrát rozmyslí.

Došli jsme tunelem až do obrovského obchoďáku Dubai Mall, který je vedle Burj Khalifa, té nejvyšší budovy o 830 m. Teď ještě najít správný výlez, ha, tenhle. A jsme venku. Kdo by tam nečekal obrovský bazén jen jako pastvu pro oči, ten by byl překvapen stejně jako my. Neuvěřitelné.

IMG_2363

Jdeme se trochu projít směrem k velikánovi, tam potkáme dva Němce, co nám dělají společné foto a ptají se, jestli půjdeme úplně nahoru. Do té doby nás to ani nenapadlo, zato teď nemyslíme na nic jiného. Rozčarování přišlo, když jsme zjistili, že prakticky všechny dnešní časy jsou již vyprodané a okamžitý vstup je za cca 2000 Kč, což už bylo nad náš rozpočet. Ze zklamání nás dostaly až čerstvé džusy, které jsme si koupili hned vedle.

Metrem jsme se svezli o pár stanic dál a chtěli jsme se jít podívat k moři. Můžeme si metrem jezdit jako sultáni, jednodenní lístek stál ani ne 50 korun. Jak tak jdeme a pomalu opouštíme mrakodrapy, otevírá se před námi úplně jiný svět. Místo, kde žijí běžní lidé. Už jen kontrast staré mešity s mrakodrapy za ní mi přišel neskutečně zajímavý.

IMG_2376

Jak se procházíme, vidíme ten pravý život. Dubaj není jen ta moderní část, ale existuje i její starší, chudší a v některých ohledech zajímavější tradiční část města nebo snad jeho úplný okraj. Polorozbořené zdi, prašné cesty a přesto usměvaví místní, kteří si nás pečlivě prohlíží. Moc turistů sem asi nezavítá.

Moře je nakonec dál, než se zprvu zdálo, tak pomalu měníme směr a vracíme se zpátky na letiště. Ještě se zastavíme na nádvoří krásné íránské nemocnice, která nás láká svoji typickou íránskou architekturou a známými ornamenty.

A teď zase zpátky na letiště a za dvě hodiny už konečně poletímě do Bangkoku.

3 komentáře
  1. Škoda, že jste se na vyhlídku na Burj Khalífu nedostali. Lístky se dají koupit dopředu přes net a vycházejí na cca 500 Kč.
    Tak třeba příště ….:-)

    • Ahoj Marcelo, jo, to jsme potom také zjistili. Zkrátka jsme podcenili přípravu 🙂 Tenhle rok snad zruší ta víza, tak možností návštěvy bude dost a dost.

  2. Co to jako je za clanek – k cemu ty blbosti jsou dobry .

Napsat komentář