Ivana „Ifčí“ Dragounová

Ifčí měla už od mala toulavé boty. Rodiče, kteří za celý život vyjeli do zahraničí jen jednou, vůbec nechápali, kde se v ní touha po cestovaní bere. Hned po střední škole odjela do Itálie a pak postupně procestovala celou Evropu. Rok žila v USA, střídavě v Kalifornii, New Yorku a na Floridě.

Půl roku strávila v Jihoafrické republice, v Kapském městě, kde pracovala ve filmové produkci. Oblíbila si Muizenberg beach, kam jezdila fotit malé černošské děti a poprvé si vyzkoušela surfing. Ifčí má ráda přírodu a zvířata – často jezdila k oceánu pozorovat kolonie tučňáků a krmila tuleně rybami, které dostala od místních rybářů. Jednou ji na treku napadli paviáni, neodporovala a odevzdala veškeré jídlo, které s sebou měla. Dnes už přesně chápe rčení: Drzý jako opice!

Nekonečný výšlap na Kawah Ijen, Indonésie

Miluje teplo, moře a šnorchlování. Pokud to jde, letí každou zimu někam se ohřát. Třeba do Thajska nebo Indonésie. Užívá si usměvavé tváře místních lidí, ráda s nimi klábosí o jejich životě, jak dělají to či ono – a také jak recyklují plasty. To je téma, které ji dlouhodobě zajímá, doma se účastní různých dobrovolnických úklidů. Pokusila se o to i na Bali, kdy spojila šnorchlování v moři se spontánním výlovem plastových odpadků a svým sběrem nakazila i ostatní členy skupiny.

Zimu moc ráda nemá, ale i přesto vyrazila na Island, lákala ji drsná islandská příroda. Poprvé v životě uviděla dvojitou duhu a na každém kroku byla svědkem toho, že naše planeta je opravdu živý organismus. Stejný pocit měla i při výletu k přírodním horkým pramenům v blízkosti Mount Fuji v Japonsku a při výstupu na Kawah Ijen v Indonésii, kdy se z tyrkysového jezera uprostřed kráteru neustále valil hustý sirný dým.

S prodavačkami pomela v Thajsku

Je zvídavá gurmánka. Zastává názor, že když člověk neochutná lokální jídlo, jako by v dané zemi nebyl. Vnímá ho jako důležitou součást kultury a podle ní spojuje lidi. Není nic lepšího než poobědvat s místními v jejich oblíbené restauraci. Zbožňuje trhy s jídlem, kořením, exotickým ovocem, květinami a bleší trhy se vším možným – tam se pak vydrží přehrabovat hodiny než najde svůj úlovek, který si doveze domů.

Na svých cestách zažila i několik nepříjemných situací. Třeba když se svými přáteli vyrazila starým džípem na trip do Dračích hor v království Lesotho a kamarád utopil klíče od auta v oceánu. Ifčí ale zachovala klidnou hlavu a pěšky vyrazila do nejbližší vesnice a požádala místní, aby se auto pokusili odemknout a nastartovat, což se jim po třech hodinách skutečně povedlo – klíčem od traktoru! Mělo to jen jednu vadu – klíčem v zapalování už nešlo otočit ani ho vyndat, takže motor neustále běžel. V noci pak do auta dolévali benzín, aby „nechcíplo“ a mohli tak dojet do autoservisu.

Poušť Merzouga, Maroko

Zažila i mnohem vypjatější situace, třeba obrovský požár Table Mountain, kdy se svým autem uvízla v zácpě pod horou, všude se valil hustý oranžový dým, šlehaly plameny a ve vzduchu létaly vrtulníky. V Maroku zase jela vlakem, který v plné rychlosti srazil dvě krávy, při brzdění se rozhoupal ze strany na stranu, doufala jen, že nevykolejí. Přesto nedá na cestování dopustit, protože i takovéhle zážitky k tomu patří.

Ifčí je empatická, vzniklé problémy se snaží řešit s úsměvem a hlavně v klidu – to ale neplatí v případě, kdy se jedná o pavouky! Z těch má až panickou hrůzu, i když je vidí třeba jen na fotce. Má spousty veselých historek nejen z cest, ale i ze života, takže se s ní určitě nebudete nudit. Ze všech svých cest si píše deníky, které chce pak použít jako inspiraci pro napsání vtipné knihy o cestování. Natočila pilotní díl cestovatelského seriálu o Couchsurfingu.

Její srdcovou zemí je Sicílie a Liparské ostrovy, kam se pravidelně vrací už patnáct let. Miluje místní klima, lidi, jejich jazyk, jídlo a víno. Jednou by se na Sicílii chtěla přestěhovat.

Mluví plynně anglicky, domluví se italsky, rozumí německy a rusky.

Odprůvodcované expedice

Jihoafrická republika – únor 2024

Tchajwan – listopad 2023

Jeli jsme se Zirhamií kvůli tomu, že to byla naše první asijská země a báli jsme se, že se nezorientujeme, bude zde málo značeno v AJ, nebudeme vědět, jakým dopravním prostředkem jet, a během 14 dnů, co máme, ztratíme moc času rozkoukáváním se. Zirhamia vše ulehčila a urychlila, takže jsme toho podle mě viděli ve výsledku víc, než sami, kdyby jsme se rozkoukávali až na místě (neměli jsme moc prostor do detailu dovolenou plánovat dopředu). Díky expedici Tchaj-wan jsem si s manželem uvědomili, že stačí pár tipů na aplikace, párkrát se projet v Taipei metrem, něco odpochodovat pěškya už jste tam skoro jako doma. Pokud máte rádi pestrý mix – nejste jen zarytí horalové, nebo poznávači památek, ale budete chtít přírodu, chrámy i horké koupele a spoustu dostupných gastro výprav do lokálních malinkých, pouličních bister..tak vám bude Ivana vyhovovat. Pozitivně mě překvapila míra svobody a pochopení, když chce někdo chvilku oddechu, necítí se dobře, nebo nějaké místo není jeho šálek čaje. Vše bylo komfortnější i méně fyzicky náročné, než co jsme čekali. Vše ulehčuje otevřená komunikace – umět si říct ve chvíli, kdy se to řeší, co chci a nechci, ale netlačit ostatní do svých představ. Na druhou stranu, kdo je horal a velký sporťák tělem i duší a má denní ambiciózní cíle – ať volí vyšší úroveň náročnosti expedice. A Tchaj-wan jako destinace, to je příběh na zvláštní vyprávění. Milí lidé, přehledná země, bezpečná, civilizovaná, moderní..absolutní příjemné překvapení a každého tam budeme posílat. Je to klenot! P.S: Finanční odhad celkových nákladů uvedený na stránkách je reálný (šetřivější si dovedou náklady i stáhnout), velmi pozitivně hodnotím transparentnost a podrobné informace.

Pavla Plačková

Nikdy by mě nenapadlo, že se podívám zrovna na Tchaj-wan, ale čirou náhodou jsem na FB našla diskuzi, co neminout v Asii. Bylo to hodně impulzivní rozhodnutí, ale nikdy toho nebudu litovat! Sešla jsem se s dobrou partou lidí a naprosto pohodovou průvodkyní Ivčou, která řešila problémy v klidu. Viděla jsem spoustu skvělých míst, zažila spoustu dobrodružství a dozvěděla se nové věci (hlavně o asijské kultuře). Nejvíc oceňuji přístup všech k samotné dovolené. Byla to aktivní dovolená a přesto, pokud jsem chtěla trávit jeden den trochu jinak, nebyl problém. Zažila jsem vše – hory, pláž, místní jídlo, chrámy i masáž ostrými noži. Ivča mi poradila jak cestovat, což je motto samotné Zirhamie a tím mě nabudila k dalšímu vycestování. Mám mnoho vzpomínek a za to děkuji 🙂

Veronika Jurová

Jihoafrická republika – únor a září 2023

Expedici do JAR můžu všem vřele doporučit. Jihoafrická republika je nádherná země s krásnou různorodou krajinou, kde si najde své snad každý cestovatel. Rozeklané oceánské pobřeží, zelené národními parky s mnoha druhy zvířat, poušť Kalahari se svými sukulenty nebo neskutečné skalnaté útvary a vinice Cederbergu vás uchvátí. Doporučuji domluvit si také výlet na moře s potápením se žraloky. Ivča je super milá a usměvavá průvodkyně, která vám vše pomůže zařídit.

Andrea Vargová

Jihoafrická republika – 2020

Expedice do JAR pro mne byl určitě zážitek, na který nikdy nezapomenu – v pozitivním slova smyslu. Už při plánování mě moc potěšil přístup naší průvodkyně Ivči, která byla moc milá a vše nám před cestou vysvětlila a poradila když bylo potřeba. Samotná expedice probíhala výborně, byla super atmosféra a moc jsme se nasmáli. I když většina lidí odsuzovala JAR jako nebezpečnou zemi, my měli pouze dobrou zkušenost s místními – byli vždy velmi milý a pohostinní. Určitě bych doporučila Jižní Afriku všem, co mají rádi jak hory, tak safari i moře – najdete zde všechno 🙂 Také bych ještě jednou ráda poděkovala Ivčí – byla jsi báječná ! 🙂

Simona de Toledo

Expedice po JAR byla naší první zkušeností se Zirhamií, výsledek dopadl nad očekávání dobře, naše průvodkyně Ivča byla jednou z nás, parťák do každého počasí, vše dobře zorganizované a připravené, pomohla nám zvládnout návštěvu nemocnice (mimochodem na vysoké úrovni ) z důvodu zranění. JAR je zemí s nádhernou přírodou, vynikající kuchyní a skvělým červeným vínem. Po celou cestu ( najezdili jsme něco přes 3.000 km, velmi dobře vybrané lokality ) jsme nezaznamenali pocit nebezpečí. Pokud váháte, výlet na jih Afriky doporučujeme.

Andrea a Tomáš Košacký

Japonsko – 2019

Měla jsem štěstí, že letošní expedice do Japonska 2019 měla pro velký zájem otevřen ještě druhý termín a ujala se nás „Ifča“. I když nás vedla Žandinou vyšlapanou cestičkou, tak jsme rádi, vzhledem k nevyzpytatelnému počasí, že jsme udělali zásah do plánu. „Ifča“ vše řešila za pochodu a podnikali jsme přesuny tak, abychom utekli před velkým deštěm. Byla skvělá a i přes tyto nečekané problémy jsme viděli vše, co se za 15 dnů v Japonsku vidět dá. Určitě bych s „Ifčou“ vyrazila i na další expedici. Překvapilo mě Tokio svojí architekturou a parky, Japonci svou neskutečnou slušností a ochotou – máme se co učit, venkov, staré dřevěné domy a hrady, čistota . Je to nejbezpečnější země světa, kterou jsem navštívila. Vůbec bych se tam nebála cestovat sama a navíc pro ty, kteří umí anglicky, všechny nápisy, stanice v metru a jídelníčky už nejsou jen sypaný čaj. Způsob cestování mimo hlavní trasy turistů, za domorodci na vesnice a s pohybem v přírodě mi maximálně vyhovuje, proto už teď (14 dnů po příletu z Japonska) mám koupenu letenku opět se Zirhamií, ale teď zase na druhý konec světa.

Eva Staňková

Se Zirhamií jsme si vyzkoušeli vycestovat do vzdálené země s jinou kulturou a smýšlením. Japonsko je krásná a zajímavá země. Hned bychom jeli znova. Ivča fungovala na jedničku :). Společně jsme vyřešili vše co nám přišlo do cesty. Po této zkušenosti si troufneme vycestovat dál i sami, ale třeba se na Zirhamii ještě obrátíme. Doporučujeme všem, kteří rádi cestují podobným stylem a nebo ví, že je to styl pro ně, ale sami na to nemají odvahu. Je to dobrá zkušenost. 🙂

Eliška a Marek