Libor od raného dětství trpí výraznou slabostí pro rozmanité formy života na Zemi. Tento koníček se dal z počátku celkem snadno kompenzovat četbou populárních knih (zprvu obrázkových), později pak přišly knihy vědecké (zpravidla bez obrázků). Oblíbenou Liborovou kratochvílí pak byly páteční filmy o životě v přírodě, na které se po celý týden těšil. Ano, byl to on, který napsal dopis Indře Vostré do tehdy oblíbeného pořadu Nad dopisy diváků, aby bylo filmů o přírodě v programu ČT více. Slíbila, že to zařídí a hleďme, od té doby neuběhlo ani třicet let a už se můžeme válet na gauči u Planet Earth II a jiných podobných skvostů ve full HD kvalitě.
Na to ale Libor nečekal a vydal se za exotikou po vzoru svých filmových a literárních hrdinů. Liborova cesta do vytoužených pralesů vedla poněkud oklikou, když ho fotografická zakázka pro jednu velkou německou společnost odvála na dvojnásobnou fotografickou cestu kolem světa. Ve světě však Libora čekala spíše velkoměsta a tovární haly. Ráno New York, večer zapadlé městečko v Jižní Koreji, za další tři dny Šanghaj, na konci týdne indické Bangalore a tak dále. Čiré šílenství, stres a měsíce trvající jet leg, ale cestovatelský virus už koloval v krvi.
Na vrcholu jednoho z nejvyšších andských vulkánů – Cotopaxi. Ekvádor
Světadíl, který Libora oslovil nejvíce byla jednoznačně Jižní Amerika. Snad nikde jinde na světě nenajdete tolik rozmanitých forem života, krajiny a lidí na jednom místě než právě tam. Málokde se vám podaří stihnout během jednoho dne výstup na sněhem a ledem pokrytou sopku a koupel v prohřátém oceánu.
Více než rok Libor strávil v rovníkovém Ekvádoru, kde jako ornitolog studoval druhovou rozmanitost andských ptáků. V této, na jihoamerické poměry mrňavé zemi, se s mačetou, dalekohledem a mikrofonem často probíjel opravdu nepřístupnými lesy. Naučil se většinu místního ptactva poznat podle jejich hlasových projevů a částečně pronikl i do jazyka, kterým v tomto regionu komunikují místní obyvatelé. S těmi si během svých výprav vypěstoval vztahy tak rozmanité, jako tamní příroda. Od vřelého přátelství, když s indiánskou rodinou týden sdílel jejich ložnici až po vřelé nepřátelství, když odrážel výpady kamenem ozbrojeného lupiče.
Práce na sběru dat v lese nedaleko Bogoty. Kolumbie
Stranou Liborova zájmu nezůstaly ani okolní země jako Kolumbie na severu a Peru na jihu. Do prvně jmenované odjížděl v obavách o svůj život, protože pověst Kolumbijců nebyla nejlepší ani u poměrně otrlých sousedů. Libor se řídil instrukcemi, které dostal od své kolumbijské kamarádky a nejenže přežil, ale odnesl si mnoho obohacujících lidských setkání.
Vojáci, kteří byli informováni o tom, že se jim v rajónu bude pohybovat maskovaný civilista s mikrofonem připomínajícím tlumič nejenže nestříleli, ale byli i nápomocní. Místní uhelné doly zdarma poskytly Liborovi motocykl i s řidičem, aby to neměl do „práce“ daleko. Pro změnu, v bogotském příměstském lese půjčil strážce parku aspoň koně.
Blízké setkání s plachou kolumbijskou faunou
Tyto a mnoho dalších příhod nutí k zamyšlení, jaké ústrky by asi zažil nemytý Kolumbijec v otrhaných maskáčích v naší zemi.
Když už se po nějaké době Liborovi stýskalo po starém kontinentu, odlétl na skok jako průvodce do Jihoafrické republiky, Lesotha, Swazijska, Zimbabwe, Botswany a Namibie. Tam se ostatně čas od času vrací, aby potěšil své oko pohledem na tvory větší a méně plaché, než jsou jihoameričtí opeřenci. Nakonec i mentalita Afričanů má svá příjemná specifika, i když mezi kostarickým „pura vida“ a svahilským „hakuna matata“ najdeme velkou podobnost. Na jihu je totiž prostě pohoda.
Brzy ráno v africké poušti Namib, Namibie
Pokud jste dočetli až sem, asi jste pochopili, že Libor možná není ten nejlepší průvodce po turistických lákadlech rozličných světových velkoměst. Mezi jeho nejoblíbenější městské pamětihodnosti patří tržnice a místa, kde se dá dobře a levně najíst ve společnosti místních obyčejných lidí, se kterými rád poklábosí.
Největší Liborův přínos pocítíte mimo betonovou džungli, kde vám jako přírodovědec a pedagog poodkryje nejednu přírodní podivuhodnost, která by jinak možná zůstala neodhalena. Jako bonus se s vámi Libor rád podělí o své fotografické zkušenosti, abyste si ze své dovolené přivezli snímky, na které se budete rádi dívat nejen vy. Liborovy fotografie zaměřené převážně na přírodu jsou k shlédnutí na 500px.com.
Odprůvodcované expedice
Ekvádor 2022
Ekvádor – červenec 2018
