Velký Rozsutec, Malá Fatra, Slovensko
Tomášovy první cesty byly s rodiči na letní dovolenou do Chorvatska, kdy cestovali s kufrem plným konzerv a zavařovaček s jídlem a největším zážitkem byla jediná návštěva restaurace. Kromě těchto dovolených cestoval hlavně prstem na mapě. Mapy ho přitahovaly už jako malého kluka. Ve škole nejraději listoval atlasem světa a představoval si, jak to vypadá v různých zemích a jak tam lidé žijí. U těchto představ ještě mnoho let zůstalo. Ke skutečnému cestování se dostal až po vysoké škole.
Jeden z jeho cestovatelských snů bylo vidět Kavkaz, který ho dlouho přitahoval. Takže když se objevila nabídka jet na dva týdny do Gruzie se Zirhamií, neváhal ani minutu a rovnou se přihlásil. Dovolená nejen že splnila jeho očekávání, ale ještě je v mnohém překonala. Rozkvetlé kavkazské louky se zasněženými štíty v pozadí a pohostinnost místních lidí, kteří vám neváhají nalít čaču už k snídani, v něm zanechaly nesmazatelné vzpomínky. Nikdy nezapomene na svůj první stop, při kterém během hodiny a půl stihli navštívit vodopád několik kilometrů mimo trasu, v krátkých intervalech zapíjet na družbu se spolujezdcem a nechat se nabourat od ruského dovolenkáře.
Tam také padlo jeho rozhodnutí, že chce vidět ze světa co největší část. V té době už pár let pracoval v kanceláři a uvědomoval si, že sezení za počítačem ho ubíjí. Cítil, že to chce změnu. Rozhodoval se mezi vycestováním a životem v cizině nebo splněním jednoho dětského snu. Dětský sen nakonec zvítězil. Toma čekalo stěhování z Prahy do hanácké metropole. Za pár měsíců měl nastoupit základní výcvik u armády a po jeho absolvování službu u mechanizované roty jako střelec BVP.
Odpočinek během ferraty. Lago d’Idro, Itálie
V Praze dal výpověď o dva měsíce dříve a odjel na pět týdnů na sólo cestu po Thajsku. Cestoval sice sám, ale osamocený se nikdy necítil. Výlet do Thajska Tomovi ukázal, že dokáže fungovat zcela sám a poradit si bez toho, aby mu někdo pomáhal. Během těch pár týdnů zvládl několikadenní potápěčský kurz ale i 600 kilometrů dlouhý okruh na skútru po thajských horách, přičemž na skútru seděl poprvé. Vyjel na něm i na nejvyšší horu Thajska Doi Inthanon. Nejraději vzpomíná na pouliční noční trhy s jídlem.
Jeho další větší dovolená byla do Kyrgyzstánu, která už nebyla sólo ale v komorní sestavě tří kamarádů. Zde opět posunul své limity a kromě dorozumívání s místními přežil i splašeného koně během dvoudenního výletu k jezeru Song-Kul. Musel také učinit rozhodnutí, zda riskovat přechod hřebenu na pětidenním treku k jezeru Ala-Kul, když jeden z kamarádů dostal výškovou nemoc. Rozhodl se, že trek ukončí a vrátí se zpátky do města. Po odpočinku se dostali k jezeru z druhé strany během jednodenního výletu. Užíval si panoramata pohoří Ťan-šan a pohostinnost místních pastevců, na které narazili v horách.
Poslední velká cesta ho dovedla do rumunských Karpat, kde se nejdříve dva dny sebemrskal na závodě Spartan Race. Během těchto dvou pekelných dnů naběhal přes 40 kilometrů po úbočích hory Postavaru, překonal spoustu překážek a udělal nepočítaně angličáků. Následně cestoval s přítelkyní po historických a přírodních zajímavostech. Nejvíce je uchvátil národní park Piatra Craiului a jedna z nemalebnějších silnic světa Transfagarašan.
Poslední překážka závodu Spartan Race, Rumunsko
Kromě větších cest často vyráží do hor, ať už v České republice nebo v okolních zemích. Nejradši vezme batoh, spacák a vyrazí s kamarády na vícedenní výlet. Podle možností přespí buď pod širákem nebo v horské chatě. K trekování si přidal ještě lezení po ferratách.
Když cestuje, tak volí pomalejší cestování než hektické tempo, jen aby se vidělo co nejvíc. Pokud může, pohybuje se nejraději pěšky a radši se toulá bočními uličkami, než přecpanými třídami.
Na cestách chce ochutnat všechno, co mu kdo nabídne a je jedno, jestli to jsou brouci na ulicích thajských měst nebo zkvašené kobylí mléko v horách Kyrgyzstánu. Kromě jídla se nebrání ani zkoušení nových aktivit. Jeho největším cestovatelským snem je výstup a pozorování východu slunce z vrcholu afrického Kilimandžára.
Kromě češtiny a angličtiny ovládá základy španělštiny a ruštiny.
