Expedice předčila mé očekávání. Rozhodla jsem se pro ni na poslední chvíli a opravdu toho nelituji. Poznala jsem novou zemi způsobem, který se mi moc zamlouval. Viděla jsem spoustu míst, které bych z okolí x-hvězdičkového hotelu nezahlédla a ani z klimatizovaného autobusu renomované cestovní kanceláře. A pokud bych toto chtěla zažít na vlastní pěst, tak by mě to stálo nemalé úsilí a spousty času nad přípravami. Tento způsob cestování je krásný kompromis – člověk se cítí svobodně, ne až tak organizovaně a přitom je o něj pohádkově postaráno. Může se částečně podílet i na různých změnách plánů expedice, pokud to schválí i ostatní členové. Jurek měl vše připravené a dokázal úžasně improvizovat, když to bylo nutné. Nejsem zvyklá plýtvat časem, ale na dovolené nemám ani ráda, když musím pořád hlídat hodinky. Na expedici jsem měla pocit, že je každá minuta zajímavá a využitá. Přitom byla pohoda a nikdo si nestěžoval, že už musíme někde být a někam běžet. A když byla potřeba, všichni šli jako jeden muž a nebyl problém. A to je další stránka věci… Potkala jsem lidi, které bych v normálním životě asi nevyhledávala. Zjistila jsem, že jsou do jednoho jedineční a nezkazí žádnou legraci. Bylo úžasné je poznat. I náš průvodce Jurek, se stal jedním z nás. Bylo nás devět. A když jsme se na letišti loučili, měla jsem pocit, že se loučím s velkou rodinou. Bude se mi stýskat… Někdy jede člověk do cizí země i z jiného důvodu, než že ji chce poznat. Třeba něco hledá, před něčím utíká a nebo si jenom potřebuje udělat v životě pořádek. Mě se to podařilo, expedice mi dala mi mnoho. Děkuji.
