Tomáš „Tomsa“ Hrnčíř

Tomáš, rodák z Mladé Boleslavi, kde také studoval od základní, až po vysokou školu. K cestování se poprvé dostal, jako čerstvý maturant, kdy se spolužáky vyrazili pracovat na farmu do Skotska. I přes to, že práce na farmě byla náročná a výplata mizerná, pocit života na cestách, objevování krás místní přírody a poznávání nových lidí, se v té chvíli pro něho stalo návykové. Při cestování se cítí tak, že pije život plnými doušky, je přesně tam, kde mám být a den musí mít snad 30 hodin, protože je neuvěřitelné, co všechno se se zdviženým palcem, na motorce nebo v pohorách s batohem na zádech dá stihnout a zažít.

Při studiu není úplně jednoduché sehnat finance i čas na cestování, chce to být trochu originální a uskromnit se, a proto s kamarádem vyrazil na kole do Alp a projel Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, spali ve stanu, na seníku, na zastávce, dokonce i pod mostem u dálnice. Hned po tom, o letních prázdninách následovala druhá cesta, do Skotska za prací, tentokrát trochu efektivněji a to 20 let starou felicií, která se nakonec podívala i mezi řádky malin na ovocné farmě, kde pracoval.

Během vysokoškolských studií měl možnost zúčastnit se programu Work & Travel a strávil tři vysokoškolská léta v USA. Práce v resortu u nádherného pohoří White Mountains, kde USA sousedí s Kanadou a máte stejně velkou možnost narazit na člověka jako na medvěda, mu naprosto učarovala. Nikdy nezapomíná na první škrábání se na Angels Landing v národním parku Zion nebo ikonický pohled na El Capitan z Yosemitského údolí a vždy se sem rád vrací.

Chuť po nových zážitcích se v této době už stala návyková a Tomáš hledal příležitosti, jak tuto touhu uspokojit. Měl možnost pozorovat polární záři, přímo ze svého studentského pokoje v městečku Seinäjoki ve Finsku, kde strávil semestr studiem ekonomie. Nezapomenutelné dobrodružství byla také pracovní stáž na Mallorce. Ostrov procestoval křížem krážem, přešel pěšky po známé GR221, objel ostrov na kole a ani těch 9 měsíců, které zde žil, nebylo dost na prozkoumání celého ostrova.

Tomova první cesta do Asie směřovala do Thajska a Kambodži. Až doteď byl vždy z Ameriky a Evropy zvyklý vše do detailu plánovat, vytvářet rezervace a psát si itineráře. V Asii se ale situace změnila. Jelikož ne vše tu funguje, jak jsme zvyklí, naučil se, že změna nemusí být vždy špatná. Člověk získá ty nejlepší zážitky v momentě, kdy to nejméně čeká a je ochoten je přijmout.

Následovala druhá cesta do Asie a to do Nepálu a severní Indie, kde podnikuté treky kolem Annapuren a Himaláje mu naprosto učarovaly. Život v horách a na čerstvém vzduchu je ten nejlepší mentální relax – když tělo trpí, mysl vzkvétá. Do nepálských hor se velmi rád vrací a měl možnost absolvovat většinu známých treků včetně originální trasy do základního tábora Everestu z Jiri přes tři sedla, kterou šel legendární Tenzing s Hillarym. Velice ho ovlivnila návštěva Tibetu, důležitost buddhismu v životě Tibeťana nebo rostoucí vliv Číny v této oblasti.

Třetí cesta do Asie se nesla v trochu dobrodružnějším duchu, kdy v Saigonu koupil motorku starší než on sám a projel 3800 km dlouhou trasu napříč celým Vietnamem. Druhou částí této expedice byl Myanmar, který z velké části prostopoval a díky tomuto způsobu cestování se podíval na místa, kam noha turisty ještě nevkročila.

Po studijích Tomáš začal pracovat jako průvodce po exotice. Od té doby nepočítá navštívené země, ani razítka v pasu, ale spíše dokáže ocenit setkání se zajímavými lidmi z řad klientů i místních. Při své práci průvodce měl možnost podívat se opět do Vietnamu, Kambodži, Hong Kongu, Macau, Nepálu, Tibetu, Japonska, Taiwanu, Laosu, USA ale i do Arménie, Gruzie a Ruska.

Láska k chození pěšky v něm dál rostla, a tak si od provázení dal půlroční pauzu a pokusil se přejít Pacifickou hřebenovku, netradičně z Kanady do Mexika. Příroda ho rozhodně nešetřila a 160 km dlouhé úseky v Kaskádovém pohoří Washingtonu nebo osamělé sopečné vulkány Oregonu patří k nejlepším zážitkům z této cesty. Osud tomu ale nepřál a jednoho slunečného rána po 1860 km na cestě a téměř dvou měsících pochodu praskla kůstka v noze a utrpěl tzv. únavovou zlomeninu. Jak je to možné? Nikdo úplně neví, ale po dalších 100 kilometrech s frakturou v noze se rozhodl, že zdraví má před ambicemi přednost a odstoupil z trailu.

Klienti o Tomášovi říkají, že je to pohodář a velmi empatický člověk, ale když na to přijde, dokáže odehnat hejno otravných prodejců se suvenýry či usmlouvat dobrou cenu za vytouženou kašmírovou šálu. Postupem času si Tomáš nejvíce oblíbil cestování pěšky, není pro něj důležité odškrat si všechny památky UNESCO, ale nasát atmosféru a vcítit se do daného místa a i to se snaží přenést na své klienty.

Tomáš rád běhá, sice ne moc rychle, ale zato daleko. Jeho lásku k běhání dokumentuje na svém Instagramu, tu k cestování na svém webu.