Jianshui, prozatím bez komerce

Den začínáme zlehka, není kam spěchat, a proto si dáváme snídani na hostelu. Pak nás čeká další cesta přes město, částečně městskou autobusovou linkou, částečně metrem až na jižní autobusové nádraží, kde si kupujeme lístky do neturistického historického městečka Jianshui [džianšui]. Když po třech hodinách cesty tam konečně dorazíme. Musíme jít pěšky do staré historické části města asi další 3 km než narazíme na velkou červenou bránu. Na uvítanou nám tam místní ukazují hromadné tanenční pohyby v klasickém i moderním pojetí. S těmi bágly si tam mezi nima připadáme trochu exoticky :-)

Na hlavní ulici se má nacházet doporučovaný Garden Hostel, avšak místo něho nalezneme zrekonstruovaný hotel, zřejmě né naší cenové kategorie, ani se neptáme. Umisťuji naši skupinku v kavárně naproti a jdu na průzkum ubytovacích zařízení. V pár hotelech se poptávám, ale buďto jsou drazí anebo máme komunikační problém, kdy z nich nelze vytáhnout ani informaci k ceně za pokoj. Když se bez úspěchu vracím k naší skupince, všimnu si malé uličky, na konci zakončené velkými otevřenými vchodovými dveřmi.

Ze zvědavosti vstupuju dovnitř a vidím další, již očíslované dveře. Že by hotel? Tuto teorii podporuje jakási recepce, za kterou spatřím klučinu jak si sladce chrápe. Budím ho tedy obvyklím „erhm erhm“ a začínáme hrát divadlo a pantomimu. Tady pšenka nekvete, a proto raději vytahuju notýsek a začínám kreslit 7 pajduláků, kteří by rádi 2 dvojlůžkové a 1 třílůžkový pokoj. Super, mlaďoch to pochopí a jde mi nahoru ukázat pokoje, které vypadají čistě. Bereme. Cena mně dostala, pouhých 170 juanů (660 Kč) za nás sedm. S úsměvem na tváři se vracím ke skupince a hrdě před nima pokládám 3 klíče.

Cina_2014_236

Když se ubytujeme, jdeme si prohlédnout městečko, které se nám moc líbí, působí velmi přátelsky, ani těch lidí tady moc lidí, ani bělochy zde nespatříte. Za 50 juanů na osobu si prohlédneme zahrady Zhu a přilehlý palác této rodinné dynastie. Nádhera. Fotíme jako zběsilí a vychutnáváme si atmosféru místa. Někdo by řekl, klasická Čína.

Jelikož jsme celý den nic nejedli, máme docela hlad, a tak se necháváme „ukecat“ jednou stařenkou, která nás lákala do svého podniku. Meníčko zde nemají a tak objednáváme stylem „ukaž prstem na sousedovo jídlo anebo na maso či zeleninu v lednici“. Jako předkrm si dáváme místní specialitku – grilované tofu. Když nám přinesou jídlo, nemůžeme si ho vynachválit. Bylo výborné, nejvíce ta ryba, uplný highlight večera, celé expedice, prostě ráj na zemi v ústech. Pozitivní dojmy zanechal i finální sčot, pouhých 160 juanů pro celou naší skupinu tj. 7-8 jídel. S tou babičkou se musíme vyfotit 😀

 

Napsat komentář