Včera jsme sice šli spát pozdě, přesto jsme se vzbudili kolektivně mezi 3 a 4 ráno a nemohli kvůli časovému posunu dál spát. Zajímavé, že holky spaly bez problémů a vzbudili jsme se jen my kluci v pokoji vedle. Dáme si ranní kávu, která byla v hostelu zdarma a s Ivou, Zdeňkem a Šimonem pak hrajeme krátkou partičku pokeru o sirky. (Není to důležité, ale jako správný průvodce je obírám o všechno 😀 )
Majitel hostelu Ole nám doporučil fajn místo na snídani, které je skoro hned za rohem a nese název Jackie’s Place. Musíme ochutnat typické americké palačinky, které si nijak nezadají s těmi, co známe od nás. Mají 5 mm tloušťku, pomažou se máslem, které se postupně rozteče a jako vrchol si je zalijeme javorovým sirupem. Tím se tady rozhodně nešetří a při jeho ceně v Čechách by si takový objem sirupu mohlo dopřávat jen 5% nejbohatších Čechů. Teď jsme to i my. Během jídla nás baví číšník z Havaje, který se neustále směje, říká nám „brothers“ a je to velký sympaťák.
Hlavním úkolem dneška je nakoupit jídlo na dalších 4-5 dní. Vyrážíme do supermarketu – Walmartu, je nejlevnější – a kupujeme převážně instantní polévky, instantní těstoviny, rýži, tuňáka, atp. Žádný foodgasm z toho mít nebudeme, ale na těch pár dní to bude do batohu lehké a skladné a tak nějak nás to zaplácne. Nakoupili jsme za 100 USD, což pro 7 lidí není vůbec špatné (75 Kč/osobu/den). V outdoorovém obchodě REI si pak Zdeněk s Ivou kupují pořádné karimatky, aby jim v noci nebyla zima od země a v dalších několika týdnech pěkně spali.
Já vyrážím koupit místní SIM kartu a s ostatními se potkáme na hostelu. V AT&T jsem dopadl tristně. Řekli mi, že předplacená karta umí posílat SMSky mezinárodně na čísla 100 států světa, kde bylo Džibutsko, ale ne Česká republika. Tarif, který po 3 týdnech vypovím, by mi bývali udělali, ale protože nemám americké rodné číslo, tak to nešlo. Po obědě v hostelu – fazole s klobásou – vyrážím ještě do GCI, kde už pořídím a mám americké číslo.
Ostatní mezi tím vyráží ke Goose lake (Husí jezero), ale díky drobné desorientaci z mojí strany jdou oklikou, ale nakonec dojdou k jezírku a potkají kachny. Tak nevím, jestli si z nás někdo v kartografickém oddělení Anchorage nevystřelil 🙂
Mně začíná tříhodinová šichta v hostelu. Ole mě požádal, jestli bych to tam na chvíli nevzal, že potřebuje něco zařídit, a tak jsem na to kývnul a stal se pánem hostelu Base camp. Ubytovával jsem lidi a ukazoval jim, jak to tam chodí, kde si ráno udělají kafe, však to znáte. To celé se ukázalo druhý den jako moc důležité rozhodnutí…
Okolo 18h přijíždí před hostel červené auto a byli to kluci z Kanady – Punk (pravým jménem Michal) a Mates. Následovalo dlouhé povídání a když jsme se v hostelu zase všichni sešli, na zahráce jsme začli grilovat lososy, které ulovil Ole a odprodal nám je za půlku ceny v obchodě. Fakt, že jsme kompletní jsme řádně oslavili pivem a slivovicí a už nám nebrání nic v tom zítra vyrazit do divočiny.
Napsat komentář