Účastnila jsem se expedice Japonskem se Žandou, a tak dlouho jsem odkládala vyplnění formuláře na zpětnou vazbu, až odtamtud Japonsko zmizelo. Tak bych to ráda napravila touto cestou. Na expedici jsem byla já ta, na kterou se pořád čekalo…takový ten zpomalený článek výpravy 🙂 Velké díky Žandě za to jakou trasu připravila a jak se o nás starala. Zažili jsme japonskou kulturu, zažili jsme Japonce a Japonky, zažili jsme tolik japonských jídel, japonské hory a přírodu, samurajské stezky, tradiční svatbu, onseny, koncert v onsenu, ryokan s vlastní „jacuzzi“, čtvrť gejš, zahrady, spousty zeleného čaje, šlapací labuť zdarma, nějakou whisky, různá piva, nudle v bagetě, kila rýže, kaligrafii, malé chrámy, větší chrámy, hodně saké a ještě více umeshu, karaoke, míchané drinky v plechovce, „ztracení“ v lese sebevrahů, opuštěný strašidelný hotel, japonské bizarní bizarnosti, magickou Fuji a absolutně fascinující Tokio (jako z filmu Lost in translation), ve čtrnácti dnech jsme zažili Japonsko. Tím, že Žanda ta místa znala a navíc se skvěle domluvila japonsky nám zajistila nezapomenutelné zážitky. S odstupem času tím nejintenzivnějším pro mě zůstal den, který jsme strávili v zasněžených horách, včetně sestupu do Kamikochi po neplánované trase. Po tomhle všem se do Japonska rozhodně ještě chci vrátit. Díky Žandě a díky vám.
